Lepšie odoberať elektrinu načierno ako za ňu neplatiť?

Jestliže účelem právní úpravy následků neoprávněného odběru (obnovit původní pokojný stav a donutit odběratele k řádnému plnění smluvních závazků) je postihovat omezením nebo přerušením dodávky elektřiny ty, kteří porušují smluvní povinnosti v souvislosti s řádně měřeným odběrem elektřiny, pak za použití výkladového pravidla a minori ad maius musí platit, že nemá-li provozovatel distribuční soustavy povinnost obnovit dodávku v případě, kdy odběratel neplní své povinnosti, neboť opakovaně nedodržel smluvený způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh nebo nesplnil platební povinnosti vyplývající z výsledků vyhodnocení a zúčtování skutečného odběru, tj. nezaplatil za řádně měřený odběr elektřiny, tím spíše mu zákon tuto povinnost nemůže ukládat v případě uskutečněného (tj. realizovaného), avšak pro úmyslné poškození měřícího zařízení řádně nezměřeného odběru.

Rozhodnutie Najvyššieho súdu ČR, sp. zn.: 33 Cdo/76/2010.

Najvyšší súd Českej republiky sa opäť zaoberal otázkami súvisiacimi s neoprávneným odberom elektriny. Jednalo sa o situáciu, kedy dodávateľ prerušil dodávku elektriny pre neoprávnený odber. Opätovné pripojenie porušiteľa podmieňovala úhradou škody, ktorá vznikla neoprávneným odberom. Porušiteľ, ako aj súd prvého stupňa a odvolací súd, ale konštatovali, že odpojením meriaceho zariadenia, v ktorom bol zistený neoprávnený odber a poškodenie, bola odstránená príčina, kvôli ktorej dochádzalo k neoprávnenému odberu. Dodávateľ mal bezprostredne po tomto kroku povinnosť obnoviť dodávku elektrickej energie, podľa §25 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., v znení účinnom do 3.7.2009.

Najvyšší súd sa rozhodnutím zaoberal, lebo konštatoval zásadný právny význam pre riešenie otázky, či až zaplatením paušalizovanej náhrady škody za neoprávnený odber dochádza k odstráneniu príčiny, ktorá viedla k obmedzeniu či prerušeniu dodávky elektriny.

Odkázal na svoje rozhodnutia 33 Cdo 5302/2008, 33 Cdo 4524/2009 a 33 Cdo 5142/2009, v ktorých sa venoval výkladu ustanovenia §25 odst. 7 zákona. Z nich konštatoval hore uvedený záver o tom, že porušiteľ musí zaplatiť náhradu škody dodávateľovi. „Odporovalo by totiž obecnému pojetí spravedlnosti a morálky, aby právní postavení „černého“ odběratele (jeho právo na obnovení dodávky elektřiny) bylo výhodnější oproti tomu, kdo „jen“ nezaplatil za řádně měřený odběr a taktéž mu byla dodávka elektřiny přerušena. Nezaplacení odběru je z pohledu § 25 odst. 7 energetického zákona příčinou, která vedla k přerušení dodávky elektrické energie. Dokud nedojde k zaplacení žalobcem způsobené škody, nemá žalovaná povinnost podle § 25 odst. 7 energetického zákona obnovit (…) dodávku elektřiny.“

V súčasnej dobe už takýto spor nemože nastať, lebo do §25 odst. 6 energetického zákona bolo vložené pravidlo, že „v případech (neoprávněného odběru eletřiny) je (distributor) povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady škody.“ Najvyšší súd tak v tomto prípade rozhodol v súlade so želaným riešením zákonodarcu, ktoré bolo presadené novelou energetického zákona po 4. 7. 2009.